Letos Anne přiletěla sice na týden, ale s námi byla o něco méně, protože tři dny strávila s Kathleen v Drážďanech. Přiletěla klasicky v úterý, večer se potkala s Davem a Alex a ve středu ráno odjela do Drážďan. Vrátila se v pátek na večer a pobyla u nás až do dalšího úterý, kdy večer odletěla.

Během víkendu jsme cestovali. V sobotu jsme byli na Vítkově, kde je teď muzeum české státnosti. Mají tam zajímvě udělané tři expozice. První je o naší historii od roku 1918 až do současnosti, druhá je o srpnu 1961 a třetí (dá-li se to tak nazvat) jsou zpřístupněné prostory, kde udržovali mumifikovaného Gottwalda. Na ty jsem se nejvíc těšil, ale bylo to docela zklamání. Místnost, kde ho měli přes noc, je úplně prázdný vykachličkovaný sál, v jehož jednom kumbále je mramor, kterým bylo obloženo to oficiální místo o patro výše, kde Gottwalda ukazovali. Pak je tam ještě řídící místnost, což není nic jiného než taková krátká jakoby chodba, kde jsou skříně plné budíků a měřáků z padesátých let.

Mnohem zajímavější bylo, že jsme mohli až na střechu památníku. Je odtud zajímavý a nezvyklý pohled na Prahu.

V neděli jsme jeli do Českého Šternberka podívat se na zámek. Ten je zajímavý tím, že po válce v něm dělal původní majitel kastelána až do své smrti. Dneska patří zámek opět jednomu ze Šternberků, který tam také bydlí, ale kastelána už nedělá. Jeho přítomnost je znát, průvodkyně, když třeba popisovala obrazy, tak pořád používala výrazy typu "dědeček současného majitele, teta současného majitele" a podobné.