Konečně přišel náš velký den. Dobře jsme se na něj vyspali (spolu), žádné vstávání v 6 hodin ráno. Dopoledne jsme se pro jistotu stavili v hotelu, kde měli spát naši hosté, a ověřili jsme si, že ubytování probíhá jak má. Hodně jsme jich kolem hotelu potkali a přivítali jsme se s nimi. Pak jsem odvezl Lenku do ČB ke kadeřnici, kde se sešla s Leou a jejím autem. Pak se na větší část dne naše cesty rozešly a každý jsme prožívali svůj příběh.

Tohle byly naše první společné Vánoce, ke všemu ještě první Vánoce v manželství. Trávili jsme je sami v Mirovické, protože jsme předpokládali, že to budou první, ale také poslední klidné, romantické Vánoce. Koupili jsme si stromeček a stojánek a také ozdoby. S těmi byla trochu potíž, Lenka má ráda slaměné ozdoby, já raději skleněné. Tak jsme se dohodli, že budeme ozdoby ob Vánoce střídat.

Svatební šaty jsme si samozřejmě  vybírali oba, i když Lenka to logicky prožívala víc a zatáhla do toho i sestry a kamarádky.

U mě to bylo celkem jednoduché, já jsem věděl, že chci světlý oblek a navíc takový, který bych mohl po svatbě ještě používat. Díky tomu jsem nemusel lítat po půjčovnách. Fakt je ten, že v rámci hledání šatů pro Lenku jsme navštívili i jeden salón, kde jsem si zkusil šaty pánské, ovšem byly neforemné a navíc k nim neměli boty.

Konečně je to tu. Stejně jako kuchyni, i ložnici jsme si vymysleli, navrhli, namalovali a nakonec Standa vyrobil. A dnes přijel a namontoval ji. Tedy první část, tu podstatnější. Druhou část, tedy hlavně skříň, na tu si budeme muset ještě počkat. Asi bude nejlepší podívat se rovnou do fotogalerie, celkem není co vypravovat. Povšimněte si hlavně chytře řešené multifunkční postýlky, kterou nám každý závidí a už víme o dvou dalších rodinách, které si nechají udělat postel na motivy té naší.