Vše začalo ve čtvrtek 8.7., kdy Wilsonovi přijeli z Hamburgu. Byli chudáci celí uvaření, protože si na cestu koupili "auto najedno použití"- Mercedes z roku 1988 bez klimatizace. Přijeli kolem sedmé večer, potkali jsme se u benzínky na dálnici D8. Jako první se ubytovali u Hamplů a pak jsme šli všichni do Mirovické na seznamovací večírek, který se maskoval jako Welcome party. Přišlo mi, že když Wilsonovi a Hamplovi spolu zkonzumují nějakou tu skleničky, padnou veškeré prvotní zábrany. A taky že jo. 

Na druhý den jsme měli pro Wilsonovi malé překvapení, exkurzi do Fyzikálního ústavu akademie věd. Nejdříve jsme se šli podívat na druhý největší laser v Evropě a pak tam, kde pracuje Věrka. Poté jsme jeli do Letňan, v Kice zkoukli náš potenciální nový stůl, Davovi koupili předplacenou SIM kartu, abychom si mohli levně volat, a nakonec jsme se naobědvali. Po obědě jsme zkoukli plavárnu v Čakovicích (nezaujala), jeli domů a měli odpolední siestu Večer jsme zkoukli Avatara z DVD, protože Wilsonovi ho do té doby neviděli.

Třetí den byl, alespoň pro nás, akční. Velice rychle jsme se rozhodli, že stůl koupíme a tak jsem pro něj dopoledne vyrazil. Byla to síla. Stůl byl rozložený do jedné velké šedesátikilové krabice. K autu jsem jí dostal na vozíku, ale zastrčit ji do auto skoro nešlo. Naštěstí mi pomohl ochotný kolemjdoucí. Doma mi pak pomohla nejdříve Lenka, pak ochotný soused.  Protože nebylo na co čekat, pustili jsme se vzápětí do montáže a do hodiny jsme měli krásný, nový stůl.

Alex s Davem přišli asi ve čtyři odpoledne. Dali jsme si kafe a vyrazili opět do Letňan, tentokrát zjistit, jesli by Alex mohla chodit do fitka na moji permanentku. Mohla. Pak jsme si koupili věci na salát (včetně masa ), jeli domů, udělali si prima večeři a kecali až do půlnoci.

Další den odpoledne jsme šli do Mořského světa na Výstavišti. Tento výlet byl ovšem velké zklamání. Vstupné bylo 250 Kč na osobu a uvnitř bylo pár akvarijí a jedna nádrž. Většina obyvatel byly akvarijní rybky, v nádrži to nejzajímavější byli rejnoci. A opět se ukázalo, jak může být reklama klamavá a přitom nelhat. Plakáty slibují "největšího žraloka v České republice". Zřejmě díky nedostatku žraloků u nás je toho heslo naplněno dvaceticentimetrovou rybkou. Fotku máme jen jednu, neb se uvnitř, prakticky ve tmě, nesmělo fotit s bleskem.
Po tomto tristním zážitku jsme se jeli uklidnit do Starbucks v Palladiu a také se podívat na jeden z vytipovaných hotelů, kde by se dala uskutečnit naše květnová taneční akce. Starbucks uspěl, hotel ne.

Jak pilní čtenáři našich stránek vědí, na 18. červenec připadá výročí naší svatby, letos už druhé, které jsme oslavili s Davem a Alex. O výročí si můžete přečíst v samostatném článku.
Většina pracovních dnů probíhala tak, že Wilsonovi se přes den zaopatřili sami a scházeli jsme se až u nás večer na večeři, popíjení a film.

Za zmínku stojí až čtvrtek 22., kdy jsme všichni společně jeli do Budějovic. Já do kanceláře, Lenka s Wilsonovými zkoukla Budějovice.

Následující den jsme slavili Aničky svátek. Sobotu poté jsme byli pozvaní k Hamplům na bramboráky a pak jsme se my všichni "mladí" plus Wilsonovi vydali na bowling. Večer jsme zkoukli Piráty z Karibiku 2 a 3.

V neděli jsme jeli do Liberce do IQ parku. Hezký výlet, ale fotky máme jen tři, protože hned po vstupu nám došla baterka.
Týden na to, 31. července, jsme byli pozvání na rodinou oslavu Pradlerů, která byla pojata jako golfový turnaj a raut s muzikou. Davovo rameno se už vzpamatovalo natolik, že jsme mohli jít na driving a odpálit společně 100 míčků. Dave dříve golf trochu hrával a tak pálil jeden krásný míček za druhým.
5.8. výlet na Vyšehrad. Koukli jsme se i do kasemat s anglickým výkladem.
Víkend 6-8.8. jsem calleroval C2 v Německu. Dave s Alex si sobotu zařídili po svém. V neděli si společně s Lenkou a Robinkem udělali výlet vlakem na Karlštejn a večer pak Dave pozval Hamplovic a Lenku do hotelu Troya na večeři jako poděkování za to, že u nich mohli měsíc bydlet. Já jsem se vrátil z Německa akorát tak, že jsem je v hotelu vyzvednul a šli jsme ještě pokecat do Mirovické.
Večer pondělí deváteho jsme pojali jako farewall party se zpíváním a volnou zábavou.
V úterý přijela Anne z Anglie a večer jsme byli všichni pohromadě a decentně jsme si povídali.

Ve středu pak všichni odjeli a náš život se vrátil do všedních kolejí.