Čtvrt roku uběhlo jako voda a Simonovi jsou tři měsíce. A jak ty tři měsíce prožilo naše druhé miminko? Start do života mělo bezproblémový. Porod jednoduchý a hned od první chvíle to byl savec, takže váhou i výškou je to tabulkově průměrné baby. Ve třech měsících má o kilo víc, než měl Robin. Prý proto se ještě neotočil na bříško. Ale už to zkouší, po Silvestru mu dáme na zem deku a budeme ho v tom podporovat. Koníčky pást umí, i když to občas fláká. 

Letošní svátky byly mnohem lepší a klidnější než ty loňské. Samozřejmě nepočítám to, že jsme všichni čtyři měli rýmu a bolení v krku. První vánoční počin byl stromeček, který jsem sice chtěl koupit já v Arkádách, ale nakonec ho koupila Lenka, která se v Ikee nachomýtla k akci "tenhle stromeček je zálohovaný". Když jim ho po svátcích vrátíme zpátky, dají nám poukazku na polovinu jeho ceny. Samozřejme k utracení pouze v Ikee, ale to nám nevadí, vždycky se tam nám nebo kamarádům z Budějovic něco hodí.

Začátek října byl ve znamení sžívání se s novým členem rodiny. MInimálně týden jsme měli klidový režim. Lenka byla s menším prťousem zalezlá v ložnici a já s větším prťousem hospodařil. Robin Simona asi dva dny ignoroval. Skoro to vypadalo, že si vůbec neuvědomuje, že je to živé. Po pár dnech už si snad i uvědomoval, že je to dítě, ale protože je zvyklý, že Lenka děti hlídá, tak si nejspíš myslel, že je to dítě půjčené a že zase zmizí. Travlo mu tak tři týdny, než si uvědomil, že už to bude napořád. Díky našemu přístupu ani nežárlil (a jesti, tak úplně malinko) a poslední dobou sám aktivně upozorňuje, když Simonovi vypadne dudlík nebo se mu něco děje.

Tak máme druhé mimčo. Včera jsme byli na posledním klubu a při tancování se to v bříšku asi nějak setřáslo, protože Lenku vzbudily kontrakce už v pět ráno. Tentokrát byla uznalá a vzbudila mne až v osm hodin. Problém byl, že jsme porod plánovali nejdříve na neděli, takže jsem začal horečně uklízet byt a Lenka připravovat Robina na cestu k Věrce. Vše jsme zvládli v rekordním čase. Lenka pak zavolala porodní asistentku a skoro to vypadalo, že porod bude do dvou hodin u konce. Jenže pak se to nějak zaseklo, tak Lenka upekla perník a počítačovala. 

Kolem jedenácté se porod prakticky zastavil, tak porodní asistentka odešla a my měli klidový režim. Znova se to rozběhlo kolem čtvrté odpoledne. Kontrakce byly tentokrát silné a bolestivé. A museli jsme čekat až do 18:30, než Simonek vylezl ven. Byl docela klidný, ani nebrečel. Už jsme si odvykli mít doma mrně, přišel nám strašně maličký.

Teď jsou oba v posteli, odpočívají a je jim fajn.

Robin se vrátil domů před osmou hodinou a nového člena rodiny okázale ignoruje.

Několik málo prvních fotek zde.