Robin - první rok

PrevitTento článek vzniknul na četné žádosti těch, co se zajímají o novinky ze života našeho Robinka a přitom nechtějí proklikávat všechny články (Robinek totiž s námi jestě nějakou dobu bude muset chtě nechtě absolvovat všechny naše akce). A aby nepřibývaly jen fotky, bude první rok života našeho miminka dokumentován i slovem. Robinkův vývoj bude vtipným způsobem průběžně porovnáván s vývojem Prevíta, hlavním hrdinou knihy Prevítem snadno a rychle (v originále How to be a Little Sod). Kniha je dostatečně známá, pokud jste ji nečetli, určitě tak učiňte. Nám (nebo alespoň mě - Davida) byla a je dobrou pomůckou před i po porodu. Čtenář v ní na 150 stranách najde všechny informace o tom, co obnáší první rok soužití s novým členem rodiny.

První měsíc

Prevít Robin

Prevít se narodil v nemocnici, zažil si porodní trauma a pokoření. V prvních několika dnech po narození za ním přišlo na návštěvu spoustu lidí, co ho chtěli obdivovat. Prevít pochopil, že jeho rodiče jsou na něm absolutně závislí a hlavně, že všechno má na povel on.

Nejdůležitější věc - už druhý den si Prevít uvědomil, že odepřít souhlas ke konzumaci mléka bude užitečná forma citového vydírání.

Robinek se narodil doma, takže nemocniční hrůzu nezažil, ale i tak to pro něj musel být mohutný zážitek. Více informarmací v článku o porodu, kde je i odkaz na fotky z prvního měsíce. Návštěvy začaly přicházet už první den.

Se znalostí faktu o odepírání potravy se Robinek snad už narodil, ale protože jeho rodiče si mysleli, jak krásně papá, nedařilo se mu citové vydírání dobře 14 dnů.  Teprve až po návštěve doktorky, které se nelíbila jeho váha, mohl začít operovat s citovým vydíráním. Robin slavil své první, a na delší dobu poslední, prevítí vítězství.

12. den - Prevít zažívá svůj první výlet v kočárku. To Robin už je 12. den zkušený cestovatel. Vždyť na svůj první výlet se vydal už třetí den po porodu (v autosedačce) a první výlet v kočárku v den pátý. Nutno poznamenat, že sedačka se mu z počátku moc nelíbila a řval jak tur, ale sotva jsme nastartovali, pochopil, že je v autě, kde se mu celé těhotenství tak líbilo, a okamžitě se zklidnil.
15. den - Prevít se úspěšně sebepoškozuje nehtíky v obličeji a svádí to na kočku. Kočku sice nemáme, ale i Robin se úspěšně sebepoškozuje. Vypadá jako kdyby prošel trním. Rukavičky úspěšné odmítá.
20. den - Prevít objevuje umění regurgitace (regurgitát je taková ta bábovička zvratků) a trénuje toto umění kde se dá. Během několika málo dnů ušpiní celý mámin šatník. A hlavně trénuje dostřel do co možná největší dálky.
Robin prakticky nezvrací. Když už, tak mu z pusinky vyteče trochu mlíka, taková bílá obarvená voda. Pravých regurgitátů vyprodukuje velmi málo.
29. den - první návštěva mezi lidmi, Prevítova matka přijala pozvání kamarádek na kafe. Prevít návštěvu patřičně okoření a jeho matka musí předčasně odejít. Na konci prvního měsíce je už Robinek společensky protřelý. Má za sebou několik návštěv u Hamplů, oslavu Lenčiných narozenin,  několik bezproblémových návštěv čínské restaurace a návštěvy v Municích, u Pourů a v Písku. Absolvoval s námi týdenní callerskou školu, zvládl týdenní pobyt Vica u nás doma a podíval se na Convention.

 

Skóre prvního měsíce - přestože Robinek vykazuje jisté shody s Prevítem (především odepření jídla a sebepoškozování), v globále je to moc hodné a šikovné miminko, se kterým jsme mohli podniknout spoustu akcí.

Druhý měsíc

Prevít Robin
11. - 15. den - Prevít experimentuje s novým druhém řvaní. Je daleko pronikavější a mezi jednotlivými jeky se vždycky tak trochu zatřese a ještě navíc párkrát vzlykne. Působí přímo zázračně, vhání jeho matce do očí takový ten paranoidní pohled. Obyčejné prevítování je maskováno tříměsíční kolikou. Prevít prořve celé noci a nedá rodičům vydechnout. Ne, že by Roninek neměl čas od času problémy s bříškem a větříky. I on si čas od času zakřičí a když už je v tom, tak i on experimentuje s novým druhem řevu. Velice záhy ale zjišťuje, že paranoidní pohled se v očích jeho rodičů neobjevuje. Robin se tedy nevysiluje zbytečnými scénami a protože v noci se stejně nedá nic dělat, spí. Záhy zjišťuje, že se mu dobré chování vyplácí, proto s námi může jen na čtyřdenní výlet do Německa na C3B akci.
15. den - Prevít dostává od prarodičů první závěsnou hračku na kočárek. Úspěšně ji ignoruje. Máme pocit, že naše super inteligentní dítě připravujeme o podněty a že jen tak ležící se už nudí. Hračky z internetového obchodu ne a ne přijít. Nakonec ale přisly a Robinek dostává své první závěsné hračky a hrací deku zhruba ve stejný čas jako Prevít. Úspěšně vše ignoruje.
18. den - Prevít přemýšlí o tom, že by vytvořil svůj první úsměv. Nakonec ale usoudí, že si ho rodiče ještě řádně nezasloužili. Robin o svém první úsměvu snad ještě ani přemýšlet nezačal.
23. den - Prevítovo rodiče si v odborné knize přečetli, že dítě by mezi koncem prvního měsíce a šestinedělím mělo vytvořit svůj první úsměv, a už jsou celí vystresovaní z toho, že ten jejich Prevít se ještě neusmál. Robinovo rodiče dobře vědí, že prevíti si dávají s prvním úsměvem rádi na čas, ale protože za ty skoro dva měsíce dospěli k názoru, že jejich Robinek snad ani žádný prevít není, jsou celí vystresovaní z toho, že se ještě neusmál.
25 den - rodiče vezmou Prevíta na večeři k (dnes již bývalým) bezdětným (asi ještě hodně dlouho) přátelům. Prevít večer naruší honěním matky neustálým přebalováním a na konec předvede dokonalý obraz mimina v předsmrtelné fázi tříměsíční koliky. Robinek začíná mít náročná rána, chce vstávat už v šest a docela těžko se mu vysvětluje, že ráno začíná až v osm hodin. Sem tam už začíná být náročný i den. Na C2 akci v Německu se mu musel praktický delý den někdo věnovat. Noci jsou naštěstí pořád klidné.
26. den - Prevít předvede svůj první úsměv. Následujících několik dnů trápí svého otce tím, že se směje jen na matku. Robin předvede svůj první úsměv. Následujících několik dnů se snaží trápit svého otce tím, že se směje jen na Lenku, ale protože otci je to jedno, nezbývá mu, než se usmát i na něj.

Skoré druhého měsíce - Robin zkouší, jaké by to bylo být prevítem, ale odolnost jeho rodičů plus fakt, že geneticky prostě prevít není, způsobují, že je to pořád moc milé miminko, které nám každý závidí. Fotky dvouměsíčního andílka.

Třetí měsíc

Prevít Robin
Den 2. - 10. - Prevít se bojí, že by ho jeho matka mohla přihlásit do soutěže o nejkrásnější mimino. Protože jeho plus jsou krásné vlásky, dělá Prevít vše proto, aby je z hlavy odrbal a oplešatěl. Robinek měl vlásky normální, na soutěž krásy ho nikdo přihlásit nechtěl a tak se nijak zvlášť nedrbal. I tak mu ale z většiny hlavy vlásky vypadaly. Koncem měsíce mu začaly růst nové.
Den 12. -15. se Prevítovo rodiče hádají, zda křtiny budou nebo ne. Prarodiče je chtějí, rodiče ne, hádejte, kdo vyhraje? Akorát na faře jim řeknou, že křtí jen děti těch lidí, co k nim chodí pravidelně do kostela. Něco tak hrůzného Robinkovi ani zdaleka nehrozí. Proto je šťastné miminko a zdárně se vyvíjí.
Den 24. Prevítovo rodiče začínají mít obavy, že jejich miminko šilhá. Naše miláčka se vlevo popisované události vůbec netýkají. Možná i proto, že se, narozdíl od Prevíta, nenudí.
Den 25.-29. Prevít trénuje šilhání a jde mu to den ode dne lépe. Ke konci už je jeho matka tak vystresovaná, že volá doktora. Robinek byl s námi během svého třetího měsíce na Distriktní konferenci, kde se jak pán vyvaloval na letišti čtyřhvězdičkového hotelu - viz galerie Díte 100x stejně. Dále byl na C1 ve Stuttgartu, na slavnosti jahod, kde si našel ten správný bazén na plavání,  na C2 ve Stuttgartu a dokonce se zúčastnil i Rotariánského Silvestra. A úplně poslední akce byla akce ve sklípku, kde kamarádi promítali záběry ze své plavby Karibikem.
30. den přijíždí doktor. Prevít na něj upře oči rovně jak strunky. Sotva doktor odešel, Prevít ukázkově zašilhal. S jeho matkou to ale ani nehlo. Asi jeho lest prokoukla. Spoustu dalších fotek červnového Robinka najdete zde. Efektní je zvláště fotka Two weeks, two months.

Skoré třetího měsíce - Robinek je hodné miminko, krásně vnímá okolí, prevítí jen trochu a zatím nám pořád dělá radost. Už několikrát se mu podařilo převalit se ze zad na břicho. Když se to stalo poprvé, byl na sebe pyšný jak páv a ani z toho usnout nemohl.

Čtvrtý měsíc

Ve čtvrtém měsíci se Robin a Prevít značně rozsynchronizovali. Vlastně si každý šel úplně jinou cestou. Hodně to bylo dáno tím, že na Prevíta chystali křtiny.

Prevít Robin

Den 1.-3 - přechod na pevnou stravu. Prevít poprvé sedne na trik, pak odmítá.

Čtvrtý den si Prevít uvědomuje, jaké nové možnosti výroby nepořádku mu pevná strava umožňuje a přestává prostesotvat.

Sedmý den Prevít spatří obleček, ve kterém by měl jít ke křtu a rozhodne se, že v tom tedy rozhodně nikam nepůjde. Nasadí metodu expresního růstu. Celý zbytek měsíce už pak není o ničem jiném, než o expresním růstu a oblečkách ke křtu. Na konci měsíce je Prevít pokřtěn.

Robinka křtinami a teplošskými oblečky nikdo nestresoval, takže neměl důvod expresně růst. Hezky papal a rostl tak, jak by měl. Nicméně i my jsme ke konci měsíce začali dávat pevnou stranu. Ne proto, že to bylo v nějaké knížce, ale protože když jsme sami jedli, tak Robinek tak otevíral pusniku a tak moc chtěl dělat to, co my, že prostě nešlo odolat. Lenka mu koupila mrkvový rozčvaňhaný papundekl (Prevít tvrdí, že je úplně jedno, jaká příchuť je napsaná na obalu, všechny skleničky prý chutnají jako rozčvaňhaný papundekl) a Robinek papal. První den sice netušil, že je to jídlo a myslel si, že je to hra. Druhý den to pořád nechápal, ale třetí den už bylo vše jasné.

Zatímco prevít se tedy celý čtvrtý měsíc stresoval s křtinami, Robinkův čtvrtý měsíc byl ve znamení strejdy Dava a Alex. Na Dava koukal Robin z prvu trochu nedůvěřivě, přeci jenom byl velký a hlučný, ale po pár dnech s ním pořádně řádil. Dokonce se prvně rozesmál nahlas, nejen mimikou.

Na konci června a v července jsme cestovali po vlastech českých, zde jsou linky:

http://www.dalente.cz/cs/fotoalbum/jinezazitky/category/150-plavecky-areal-mlada-boleslav
http://www.dalente.cz/cs/fotoalbum/cestovani/category/147-dave-a-alex-v-cr-2010

Pokroky ve vývoji: Robinek se postavil na všechny čtyři. Dlouho mu to ale nevydrží, pořád padá. Ale trénuje statečně. Také se objevil první zoubek, což je ve čtvrtém měsíci hodně brzo. Robin naštěstí nevyváděl tak jako Prevít o několik týdnů později.

Dále se Robin umí přetočit na záda a zpět a už si i hraje s hračkami. Doktorka říká, že je motoricky hodně napřed, ale že se vyvíjí správně.

 

Pátý měsíc

Prevít Robin

Prevítově matce začínají dělat starosti Sociálně Interaktivní Dovednosti. Neboli už zase četla odbornou knihu. V překladu to znamená, že chce trénovat Prevítův vztah k ostatním miminům. Pár dnů na to ho vzala do baráku, kde bylo šest dalších mimin. Prevít protestoval hlasitým řevem a podělal se. Navíc, když zjistil, že by jeho matka ODEŠLA, začal jí děsit řevem, při kterém se ani jednou nenadýchnul, čímž pádem mohutně zčervenal.

O souboji Prevíta se SID je celý jeho měsíc. Vyhrává Prevít, jeho matka je požádána, aby na zařízení už nechodila, protože Prevít rozvrací kolektiv.

U nás žádný problem. Vzhledem k tomu, že Lenčiny SID jsou v naprostém pořádku, stýká se s maminama a miminama prakticky od Robinkova narození. Robinovo SID se tedy vyvíjejí uspokojivě. Děti má rád a vůbec mu nevadí, když ho některé píchne do oka. Dokonce si rozumí i se staršími dětmi.

Kromě návštěv Robinek chodí od čtvrtého měsíce na plavání miminek. Je tam nejmladší a nejmenší, takže mu dlouho trvalo, než se aklimatizoval a přestal bát hloubky, ale na konci kurzu jsme slavili úspěch - potopil se ze všech miminek nejlíp. Kromě něj si všechna mimina lokla.

Kromě trénování SID zažil i návštěvu tety Anne z Tivertonu. K té neměl od první chvíle žádné zábrany, nechal se naprosto bez problémů chovat.

Ke konci pátého měsíce jsme učinili závěr - je to exihibicionista. Všechno, včetně tak fádních věcí jako je přebalování nebo koupání, si užívá třikrát víc, když má publikum.

Abychom jenom nechválili, v pátém měsíci jsme zaznamenali i obrat k horšímu. Robin se začal v noci budit a místo decentního kníkání regulérně ječí. Doufáme, že je to jen přechodné stadium.

Šestý měsíc

Podobně jako ve čtvrtém měsíci, i v tom šestém Prevít a Robin prožívali a řešili každý něco jiného.

Prevít Robin

Až dosud Prevít používal růst zubů jako výmluvu na všechno svoje ječení. Ale ouha, třetí den šestého měsíce se probudil a dásně ho OPRAVDU bolely! Samozřejmě řval jako tur, aby si to užili i ostatní. Matka mu koupila gel na dásně (anestetikum) a nějaký sirupek na spaní. Sirupek pil po několika dnech skoro po flaštičkách, ale moc to nefungovalo. Po šestnácti dnech jeho otci stačilo na celonoční spaní půl lžičky té tekutinky, Prevítovi nic. Mimochodem, v rámci zubního řvaní se Prevítovi povedlo vystrnadit otce z ložnice a kolonizovat jejich manželskou postel.

Jak už dobře víte, Robin má svůj první (a druhý) zoubek dávno za sebou.

Dokončil první běh plavání, kde se zkamarádil s vodou a naučil se potápět. V šestém měsíci začal chodit do nového kurzu, kde je za hvězdu. A ještě k tomu balí instruktorku.

Protože byl ve všem tak moc napřed, jeho matkla začala hysterčit, jestli on náhodou nedělá něco špatně. A tak s ním jednoho dne došla na kontrolu na rehabilitaci. Když přišli na řadu, Robin zkouknul publikum, nahodil úsměv číslo 6 a předvedl celý svůj repertoár pohybů, dokonce i těch, které před námi skrýval. Doktorka i sestra z něj byly obě paf, pochválily ho, doktorka řekla, že všechno dělá dobře, a obě ho chtěly  za měsíc vidět znova.

Z dalších vývojových úspěchů je možnos zmínit, že už kromě kojení jí dvě celá jídla denně.

Jak je u nás zvykem, neseděli jsme doma za pecí, takže s námi Robinek zažil otevření pražského okruhu a víkend na chatě u Sabáčků.

Sedmý měsíc

Pozor, změna, v sedmém měsíci budou mít naši dva kluci konečně něco společného!

Prevít Robin
2. den - Prevít už jakž takž sedí, ale to je proto že děti jsou v Anglii posazovány dříve. Ony se pod tlakem okolností naučí sedět, ale na páteř to není nic moc. Druhý den sedmého měsíce tedy rodiče posadili Prevíta do takové té vysoké židle a začali ho v ní krmit. Prevít do všeho tříská a všechno rozhazuje. Navíc úplnou náhodou objevil tzv. projektilové zvracení, které je z té vysoké židle obzvlášť efektní. Robinek si zkusil první sezení v Dánsku. Když má oporu, tak také jakž takž sedí, ale moc ho v tom nepodporujeme. Vysokou židli ale také používáme. Narozdíl od Prevíta Robinek způsobně papá. Bryndák mu dáváme více méně preventivně, ve většině případů není potřeba.
Den 3-7. věnoval Prevít nácviku projektilového zvracení . Dotáhl to až na 90 cm. První očkování hexavakcínou. Pak z něj byl z chudáčka týden ležák.
10. den - Prevít jde prvně plavat.

Robinek je už velký plavec, chodí plavat od 4. měsíce. V tuhle dobu se umí potápět a instruktorku na plavání úplně miluje.

Navic tento den se naučil přes den zastrkávat dudlík do pusy. Také zkouší cvičení pro mrňata. On je nadšený (asi proto, že je tam kolektiv), matka nikoliv.

Roste mu třetí zoubek.

13.den - v důsledku plavecké expedice má rýmu jak trám. Dělá mu velkou radost, může rozmazávat hleny a nudle úplně všude.

Začal chodit do Yamahy na hudební výchovu pro mrňata. Máme doma písničky, noty a DVD a učit se asi budeme všichni.

Nutno poznamenta, že ačkoliv se Robinek setkal s rýmičkami už několikrát, a dokonce i se šestou nemoci, tak zatm vše ustál a neonemocněl.

21. den - Prevít se umí zvednout na kolena a zvednou jednu ruku. Nově nabitou dovednost používá k tomu, že leze kam může a všechno ve svém dosahu vyhazuje a zahazuje. A toto je věc, na které se oba kluci konečně shodli. Teda téměř. Dovednost získali oba prakticky ve stejný den, Robin ale nic nevyhazuje a nezahazuje. Volnou ručičku používá k manilulaci s předměty.

Kromě plavání, zvičení a zpívání byl říjen akcemi docela nabitý. Asi největší byla cesta do Dánska, Robinkovo zatím nejdelší cestování. Zvládnul ho na jedničku s hvězdičkou.Odkaz mimořádně nevede na fotky, ale na článek, protože si prostě musíte přečíst, jak cestoval a spal v karavanu.

Dalšími akce byl babinec v Poděbradech a rodinné plavání. Zbytek fotek je již tradiční měsíční mix.

Osmý měsíc

Prevít Robin
Prevít objevuje tzv. svěrákové sevření. Má už dost obratné prstíky na to, aby do nich všechno bral a silou zabral. Tak trhá JÍ vlasy, schazuje v obchodech věci z regálu a drtí jídlo, které pak patlá všude kolem sebe.
Robin už také umí ledasco uchopit, i když do žádných větší akcí se zatím nepouští. Jídlo si strká způsobně do pusinky (taky strčit ho jinam by byla škoda, že jo), tak aspoň že rve občas Lence vlasy.
Čtrtý den si ONA usmyslela, že začne s odstavováním. Prevítovi se to samozřejmě ani trochu nelíbilo a veškeré odstavování ji mohutným rykem, pláčem a citovým vydíráním zatrhnul. My bychom ani neodstavovali, kombinovaná strava nám nedělá problém, ale kupodivu Robin se začal odstavovat sám. Sice ještě kojíme, hlavně v noci, ale přes je to už spíš jen symbolické. Robin má takový apetit, že by mu kojení nestačilo.

Osmý den osmého měsíce měl Prevít žně. Ten den šli k doktorovi na prohlídku po dosažení osmého měsíce. Protože si jeho matka myslela, že je vše v pořádku a že se Prevít vyvíjí přesně podle (anglické) příručky, neprozřetelně se ráno manželovi zmínila, že by se vrátila do práce na půl úvazku.

To samořejmě nemohl Prevít dopustit, takže si ještě před odhodem způsobil pádem na nohu stolu bouli a roztržený ret. Na tředisku z něj pak byla hadrová panenka, neseděl, nic neuchopoval a nereagoval na zvuky.

Tak naše miminko uchopuje, reaguje na zvuky, podle všech příruček je dost napřed, akorát ještě sám nesedí. Zato stání mu jde. Smile

I on byl u doktorky, píchla mu další porci vakcín proti všem možným zákeřným chorobám, se kterými se miminko ani nemá šanci potkat (například žloutenka typu B). To je holt to české zdravotnictví.

Prevít experimentuje s hybností. Zatím se dokáže dost z místa A na místo B, ale místo B je zcela mimo jeho kontrolu. Navíc když s epohybuje, tak spíše dozadu než dopředu. Až ke konci měsíce to vypiluje tak, že dokáže udržet zamýšlený směr i orientaci. Robinek leze už pěkně dlouho. Není pro něj žádný problém přelézt celou taneční halu.

Kromě porovnávání s dnes již notně zaostalým Prevítem je nutno podotknout, že Robin má už pět zubů, umí si krásně stoupnout a stát (i když cesta k tomu byla dlážděná mnoha pády dozadu na hlavu, koukněte na fotky). Krásně papá a umí si už sám přidržet flaštičku s vodou.

Absolvoval s námi dvě taneční cesty do Neměcka a jednu do Prachatic a několik akcí v Praze.

Odkazy do fotogalerie:

http://www.dalente.cz/cs/fotoalbum/rodina/category/196-robin-listopad-2010

Devátý měsíc

V devátém měsíci se Prevít a Robin totálně, a zřejmě už navždy, povahově i zážitky naprosto rozešli. Porovnání je tentokrát popsáno formou činností, protože porovnávání po dnech už ztratilo smysl.

Prevít Robin
Oblékání - počátkem devátého měsíce si Prevít najednou uvědomil, že ještě nedělá dostatečně velké scény při oblékání. Hned se to jal napravit a vynalezl tzv. hvězdicovitou polohu. Ta spočívá v tom v co nejkřečovitějším vypnutím páteře a roztáhnutím rukou a nohou do šířky. Proces oblékání tak úspěšně natáhl z pěti minut na dvacet. Robin je stále spolupracující miminko. Už od narození snaživě natahuje ručičky i nožičky a většinou je i strká do těch správných děr. Prestože je to mužský, oblékání mu zjevně nevadí. Jen teď v zimě, kdy je potřeba narvat ho do dvaceti vrstev, je už u kombinézy a čepice mírně nervózní.
Ohrádka - Prevíta strčili bez soudu  do ohrádky, což bere jako hrubé porušení svých lidských práv a shání kontakt na Amnesty International. A samozřejmě plánuje útěk, což se mu v devátém měsíci nezdaří. O ohrádce u nás uvažoval jenom tatínek, ale protože jsme nakonec žádnou nekoupili, Robin nikam zavřený nebyl. A protože narozdíl od Prevíta má Robin pohyb plně pod kontrolou, leze a hraje si po celém bytě. Zatím ho necháváme objevovat svět.
Prstíky - Prevít zjistil, že může strkat prst do malých otvorů, včetně zásuvek. To mu ale histerická matka zakazuje. My jsme si zatím ničeho nevšimli. Robin zřejmě geneticky má kladný vztah ke kabelům, protože se narodil dvěma ajťíkům, ale stejně tak asi ví, že elektrika kope a do zásuvek neleze. Takže možná jsme nemožní rodiče, ale zatímco záslepky na zásuvky pořád nemáme, dítě je vedle prodlužovačky denně.
Korálky a nemocnice - Prevít korunuje svůj devátý měsíc tím, že roztrhne korále a předstírá, že několik korálků spolknul (ve skutečnosti je schoval pod koberec). Vyhrál tím zděšené rodiče a noc v nemocnici na pozorování. Přestože má pocit, že by ho doktoři mohli pozorovat víc, je se svým výkonem nad míru spokojený.

U nás se zatím nic takového nestalo. zákeřný Robin není, a co se strkání věcí do pusy a polykání týče, dokáže naprosto dokonale rozlišit, co je a co není k jídlu. Takže do pusy sice strčí kde co, ale polyká jen jídlo.

když už jsme u jídla - Robin se umí úplně sám napít a sice značně nechutně, ale přeci jen sám i najíst.

K tématu zdraví snad jen tolik, že prosinci měl pořádnou rýmu, takže jsme mu pomocí vysavače museli čistit nos. Vůbec se mu to, chudáčkovi, nelíbilo, ale když si po několika dnech zvyknul, snášel to statečně.

Pokrok ve vývoji: umí ukázat, jak je velký a reaguje na to i jako na otázku.
Akce a odkazy na fotky:

 

Desátý měsíc

I desátý měsíc bude ve znamení porovnávání, protože obě mimina jsou na tom jako kdyby se jednalo o staršího a mladšího sourozence, a ne o stejně staré jedince. K největším z nejnovějších pokroků patří:

  • Sám si vyčistí kartáčkem svých osm zoubků. (To ho naučil tatínek, heč!)
  • Děla paci paci do rytmu písničky. To se naučil v hudebce pro mimina.
  • Umí ukázat, že chce dělat Kovej, kovej, kováříčku.
  • Reaguje na hodně slov, např. jíst, pít, banán, spát, ham, není, empty a podobně.
  • Na slova "berany, berany" jde sám dělat duc.
  • Ví, kam některé věci patří. Třeba na otázku "A co boty?" se koukne na nohy, i když tam boty nejsou.
  • V dospělácké řeči dokáže odchytit slova, která pro něj mají význam.
  • Rozezná češtinu od nečeštiny.
  • Umí rozebrat stavbu z Lega. Chápe, že kostičky jdou i skládat, zkouší to, ale to zaklapnutí ještě nepochopil.
Hodně z těch věcí jsou úrovni mnohem staršího dítěte a laskavý čtenář by teď měl udělat patřičné OH. Smile
Prevít Robin
Prevít se začíná zkoušet plazit. Zatím mu to moc nejde, většinou reje nosem o zem. Když jeho pokusy náhodou spatří Ona, hned to radostně volá své matce. Ta ji okamžitě začne netut, aby začala Prevíta učit na nočník.

Robin nejen že leze už několik měsíců, on už je na čtyřech vyložená turbo myš. K lezení po rovné zemi (ano, já vím, že Země je kulatá) si navíc přibral i lezení do a ze schodů. Nahoru už mu to jde naprosto bez problémů, Dolů leze správně, i když zatím pomalu a opatrně.

Nočník zatím nezkoušíme. Máme ho koupení, ale je na to zatím moc malý.

Hlavní náplní Prevítovo rodiny v jeho desátém měsíci je plánování a realizace rodinné dovolené. Rodiče by si rádi odpočinuli, což jim Prevít rozhodně nehodlá dovolit.

První problém rodičů je vybrat destinaci. S teplým zahraničím se bolestně rozloučili. Při prohlížení katalogů dovolených v Anglii bolestně zjistili, že prakticky nikam se nedá jet s dětmi.

Když už si konečně vybrali, nastala fáze balení. Prestože jeli pouze na týden, do auta bylo "nutně"  potřeba zbalit:

  • Veškeré oblečení, co Prevít vlastní.
  • Krabice plenek pro celé město.
  • Plenkové vložky, papírové kapesníčky a ručníky, rovněž pro celé město.
  • Vaničku
  • Kufřík léků na afty, akné, angioneurotický edém, bolení v krku, bradavice, bronchitidu, černý kašel, dermatitidu, dermatomykózu, difterický krup, drápovitost, ekzém, folikulitidu, hlísty, choleru, chřipku, impetigo, infekční zánět spojivek, ječné zrno, kašel kopřivku, kousnutí hmyzu, křeče, kurděje, lupy, malárii, nachlazení, neprůchodnost střev, odřeniny, omrzliny, opar, otrava rtutí, oznobeniny, pásový opar, plané neštovice, plešatost, pokousání, popáleniny, potničky, pupínky, proleženiny, průjem, příušnice, psitakózu, roupy, žezné rány, salmonelózu, sennou rýmu, sepsi, spalničky, streptokoky, strupovitost, svrab, šilhavost, škrkavky, tasemnici, ucpání slzovodů, úpal, úplavici, uštknutí, vyrážku v rozkroku, vyrážku z plenek, vyrážku z vedra, zácpu, zánět hltanu, zánět mandlí, zánět spojivek, zánět středního ucha, zápal plic, žloutenku a žlutou zimnici.

Z jejich věcí už se do auta nevešlo nic.

Není snad potřeba zdůrazňovat, že dovolená jako taková se vůbec nepodařilo a že Prevít zkazil každou možnou minutu. Z restaurací je vyhazovali, sousedi v hotelu si stěžovali a na pláži jedl Prevít písek na kila.

 

Na pravé dovolené jsme ještě nebyli, ale jak známo, cestujeme skoro každý víkend někam, hlavně za tancováním.

Auto máme také plné, naše věci se naštěstí vejdou. Vaničku jsme nikdy neměli, vozíme plenky, oblečení (ne všecho, co má) a milion dalších věcí. Praxe ukázala, že množství věcí není úměrné délce pobytu mimo domov, ale je konstantní.

Proto se nám stalo, že když jsme jednou přijeli přespat k Hehleinovým, a ti viděli naši bagáž, tak se nás zeptali, jestli se stěhujeme do Německa. Se stejným množstvím věcí ale jedeme i na týden.

Z restaurací nás nevyhazují, jak třeba dokazuje fotodokumentace z jedné oslavy.

Lednové fotky

Svátek

 

Jedenáctý měsíc

Prevít Robin
Polovinu 11. měsíce tráví Prevít tím, že se snaží rozbít ohrádku a utéct zní. Do svého úkolu se ponoří natolik, že řve, když ho matka do ohrádky NEDÁ. Sedmnáctý den se mu únik konečně povede a na své objevné cestě si poprvé vyzkouší, jaké je to lézt do schodů. Když je na třetím schodě odshora, spatří ho jeho matka a dostane hysterický záchvat.

Těžko porovnávat, když ohrádku nemáme. Robin už je nějaký čas zvyklý lézt všude po bytě a nutno poznamenat, že je rozumné miminko a kromě igelitových tašek v kuchyni nikam neleze a nic nevytahuje a nerozbíjí. Baví ho batolit se z obýváku do pracovny a zpět a střídavě nás s Lenkou navštěvovat.

Schody jsou samostatná kapitola. Pozorný čtenář ví (a těm ostatním připomínáme), že Robin leze do schodů už od 10. měsíce. Hysterií nikdo netrpí, naopak ho v tom podporujeme (je to dobrý tělocvik) a nenápadně jistíme.

Den 24 - Prevít se poprvé setkává s televizí a programem pro malé dětičky. Dal tomu šanci, na obrazovku koukal celou minutu a pak usoudil, že je to ještě větší nuda než tradiční hromada hraček.

Těžko říct, jak je to u nás. Robinovi televizi nikdo netlačí, ale ani nezakazuje. Hned po narození sledoval s nadšením McGyvera a Walkera, pak dlouho nic a poslední dobou se mu nejvíce libí písničky pro děti na YouTube. Filmy jako takového ho neberou, zato se mu líbí reklamy a hodiny těsně před zprávamu v 19:30.

Postman Pat zaujal jen úvodní písničkou, podobně Teletubbies.

Chudák Prevít nic jiného v jedenáctém měsící nezažil.

Zato Robinek se, tradičně, nenudil.

Strávili jsme jedno odpoledne na dětské akci u Tomáše Kavky, který se mi po letech ozval. Pro nás to bylo příjemné setkání, pro Robina to moc nebylo, přeci jen cílová skupina byly už větší děti.

Navštívili jsme Pourů. Adámek už sedí a trochu se nás bál.

Každý týden má spoustu zábavy s dětmi, co Lenka hlídá.

Podíval se (opět) zo ZOO, ale byla zima a skoro celou návštěvu prospal.

Dvanáctý měsíc

Prevít Robin
Den 2 - tchýně (matky matka) přinese jako předčasný dárek k narozeninám nočník. Trpí totiž utkvělou představou, že do roka a půl musí být dítě bez plenek a čím dřív se začne učit na nočník, tím lépe. Ona (tedy Prevítova matka) s tím hrubě nesouhlasí a Prevít dobře pochopí, že nočník bude dalším nástrojem citového vydírání.
Nám je sice srdečně jedno, kdy začně Robin používat nočník, ale fakt je, že už ho na něj posazujeme také. Ono se totiž několikrát stalo, že těsně před koupáním, když už byl nahatý a David napouštěl vanu, že ho Robin počural. Asi ho k tomu vyprovokoval ten zvuk tekoucí vodu. Posadit ho na hrneček byla tedy spíše obraná reakce. No a jak už to bývá, od te dobu už je úspěšnost o něco nižší než, když nebyl posazovaný na nočník.

Čím víc se blíží Vánoce (Prevítovi narozeniny se totiž kryjí s Vánoci), a tím pádem i společné setkaní Jeho a Jejích rodičů, je Ona čím dál tím víc nervoznější a snaží se s Prevíta vymámit první slovo. Dobře totiž tuší, že takový výkon by mohl oba nepřátelské tábory aspoň na chvíli spojit.

Prevít je této myšlence vpodstatě nakloněn a hluboce přemýšlí, jaké by to jeho první slovo mělo být. Už už při jedné příležitosti málem řekl "deficilní", pak si to ale rozmyslel. Okolí by totiž něco takového asi neslo těžce.

Den 24 - Vánoce. Pro prevíta nic moc zážitek. Už je skoro rozhodnut, že jeho první slovo bude "humbuk", ale nakonec si to rozmyslel.

Na druhý den došlo k setkání obou prarodičů (nezapomeňte, Prevít je původem z Anglie). Všichni se chovají značně pokrytecky a samozřejmě se ukáže, že oba pra-páry daly Prevítovi tu samou hračku. Všichni předstírají, že to nikomu nevadí.

Ona se rozhodne dát Prevítovi první skutečné jídlo a namixuje mu krůtu s bramborem. její pokus se však nesetká s úspěchem. Však považte, jídlo vůbec nechutná jako rozčvaňhaný papundekl!

Atmosféra je už hustá tak, že to Prevít nevydrží a vypustí své první slovo - kuje...čník. Bohužel, všichni posluchači slyší jen tu první část a přeloží si ji jako "děkuju". Tím Prevíta totálně naštvou a on se rozhodně ještě dlouho nepromluvit.

Naše Vánoce jako také nemá cenu komentovat, jejich detilní průběh je k nalezení zde na webu. Zastavme se ale u prvního slova.

První zvuk, který jsme my považovali za skutečné slovo, vypustil 24.8.2010, bylo mu tedy pět měsíců. To slovo bylo HI s anglickou výslovností. Mě (Davida) to nadchlo a moc mě mrzí, že i přes veškěré opakování to už nikdy nezopakoval. Je to děs, jak dělá tygr se naučil za pět minut, ale pozdravit neumí. Přitom už za pád týdnu přijede Dave Wilson a bylo by tak hezké, kdyby mu řekl hi!

O několik měsíců později se naučil hop a haf. To už bylo vidět, že ty zvuky používá jako slova a ve správném kontextu. Časem obě slova zmutovala do něčeho jako hof, a ještě později se vrátil k hop a to používá často. Kromě hop umí ještě uf, to také používá často a správně.

Kromě těchto dvou slov nějakým zázrakem plyně ovládá starojaponský dialekt ostrova Kjúšú, ale tím se s námi nedomluví. Jak jste se asi dovtípili, žádná máma ani táta se nekonají.

A co všechno robin zažil?

Hromadnou oslavu narozenin březňátek z Prahy 8.

Návštěvu Barryho a Pam Clasperových. Pam se mu líbila, nechal se od ní chovat už druhý den.

Byl poprvé na písku.

Oslavu svých narozenin. O tom si přečtete samostatný článek.

Velkou oslavu u Hamplů - slavili se nejen jeho narozeniny, ale i Honzovo, Lenčiny  a babičky Kolínské.

A úplně na okraj - zkouší stát bez držení a asi už nechybí moc, aby začal chodit.

Den 31. - Prevít končí svůj první rok a bilancuje. Ne vždy se všechno povedlo, vyskytly se nějaké prob lémy s chováním, ale je potřeba vzpomenou i drobných úspěchů, jichž bylo za posledních 12 měsíců dosaženo. Celkem vzato se Prevítovo rodiče nevyvíjejí zrovna nejhůř.

Tak je sa námi první rok, co říci závěrem? Uteklo to jako vida a nebylo to tak hrozné, jak jsme se (aspoň někteří) báli. Robin je hodně trpělivý, učenlivý, vytrvalý a je na něm vidět, že je to hodná dušička. Máme se všichni moc rádi.

P.S. Děkujeme těm, co si s námi postupným čtením tohoto článku  prožili náš první rok s miminem. Jestli bude pokračování je otázka, protože se totálně rozsynchronizoval nejen Robin s Prevítem, ale i my s Prevítovo rodiči. Narozdíl od knížky my už od ledna čekáme další miminko, na svět přijde někdy začátkem října. Pokud by měla sága pokračovat, přeskočíme druhou knížku (Prevítovo první krůčky) a vrhneme se rovnou na třetí - Další Prevít? Jen to ne!